Další biopaliva
Pod souhrnnými pojmy ekopaliva, pevná biomasa nebo tvarová biopaliva se skrývají dřevní i rostlinné pelety a brikety, dřevní štěpka, a také palivové dřevo.
Palivové dřevo
Tradiční způsob vytápění rodinných domů. Oproti moderním biopalivům však nenabízí komfort automatizace dopravy do kotle a regulace spalování. Dřevěné špalky jsou navíc až čtyřikrát objemnější a obsahují více vody a popele. Tyto nevýhody jsou však kompenzovány nízkou cenou za palivo a dřevo tak neustále zůstává velmi oblíbeným zdrojem tepla pro mnohé vesnické domy.
Jaké jsou vlastnosti dřeva?
- výhřevnost dřeva je asi 15 MJ/kg (při vlhkosti okolo 20 %)
- vlhkost dřeva má zásadní vliv na jeho výhřevnost, s rostoucím obsahem vody ve dřevě je potřeba více tepla na přeměnu obsažené vody ve vodní páru při hoření, tím se snižuje energetický zisk ze dřeva
- palivové dřevo rozlišujeme také dle tvrdosti: tvrdé dřevo z listnatých stromů nejlépe slouží k vytvoření stabilního a dlouhotrvajícího žáru v kotli, měkké dřevo z jehličnanů je naopak vhodné pro zapalování a také v případě, kdy chceme rychle vyhřát vytápěný prostor
Hlavní výhody topení dřevem
- dřevo je snadno dostupná a obnovitelná surovina
- patří mezi nejlevnější paliva používaná k vytápění
- zdroje dřeva jsou prakticky nevyčerpatelné (samozřejmě při dobrém hospodaření)
- díky moderním kotlům s inteligentní regulací hoření je topení dřevem snadné a pohodlné
- popel lze použít jako přírodní hnojivo
Nevýhody topení dřevem
- větší časová náročnost obsluhy kotle (přikládání)
- více práce (sekání dřeva, štípání apod.)
- větší nároky na uskladnění (dřevo je nutné nechat přirozeným způsobem vysychat přibližně dva roky)
Víte, že…?
by se nemělo spalovat čerstvé nebo příliš vlhké dřevo – spalováním nevysušeného dřeva se snižuje jeho efektivní výhřevnost, roste tedy spotřeba paliva, dále rostou nepříznivé emise při jeho hoření- vlhkost dřeva má vliv na životnost kotle, spalováním vlhkého dřeva může dojít ke zkrácení jeho životnosti
- dostatečné vysušení dřeva přírodním větráním ale může trvat až dva roky podle druhu dřeva
Další biopaliva
 Dřevní štěpka |
 Rostlinné brikety ze slámy |
 Rostlinné pelety ze slámy. |
Dřevní štěpka
Dřevní, resp. lesní štěpka je strojně nakrácená a nadrcená dřevní hmota na částice o délce od 3 do 250 mm. Je získávána z odpadů lesní těžby a průmyslového zpracování dřeva nebo rychle rostoucích dřevin. Jedná se o velmi levné biopalivo určené pro vytápění větších budov.
Rostlinné pelety
Vyrábějí se především z řepkové či obilné slámy, slunečnice, sena a dalších zemědělských zbytků. Proces lisování se neliší od výroby dřevních pelet, stejně jako velikosti pelet. Jsou o něco lehčí než dřevní pelety a nedosahují jejich výhřevnosti (nejlepší jsou v rámci tohoto sortimentu pelety ze slámy olejnin). Také obsah popele je asi desetkrát větší, než je tomu u dřevních pelet. Jejich jedinou výhodou je nižší cena. Pokud se rozhodnete pro pelety rostlinné, informujte se dopředu u výrobce kamen či kotle, zda tento typ paliva podporuje.
Mechanicky velkým tlakem zpracované suché, drcené nebo nakrátko řezané stébelniny (sláma obilovin a olejnin, traviny a energetické byliny (8-14 % vody) do tvaru válečků o průměru 10 až 25 mm (výjimečně hranolů do 40 mm), délky do 50 mm s měrnou objemovou hmotností 1 až 1,2 (1,4) kg.dm-3. Sypná hmotnost je 550 až 600 kg.m-3. Výhřevnost 16,5 až 17,5 MJ.kg-1 (ze slámy olejnin až 19 MJ.kg-1). Obsah popele v sušině 5 až 6 %. Povolený obsah polutantů a ekologického pojiva určen normou.
Rostlinné brikety
Mechanicky velkým tlakem zpracované suché, drcené nebo nakrátko řezané stébelniny (sláma obilovin a olejnin, traviny a energetické byliny (8-14 % vody) do tvaru válečků, hranolů nebo šestistěnů o průměru 40 až 100 mm (výjimečně do 40 mm), délky do 300 mm s měrnou objemovou hmotností 1 až 1,2 kg.dm-3. Výhřevnost 16,5 až 17,5 MJ.kg-1 (ze slámy olejnin až 19 MJ.kg-1). Obsah popele v sušině 5 až 6 %. Povolený obsah polutantů a ekologického pojiva určen normou.
